atia academy

Mystika

Dnešní svět je svět informací a náš lidský potenciál mu rozumět, je již zcela vyčerpán. Jsme svědky toho, že život začal řídit nás a ne obráceně. To celé včetně stavu, kdy nenacházíme řešení a odpovědi na základní otázky života samého, jeho existence a smyslu, přivádí mnohé lidi k esoterice a mystice. Dá se říct, že tam, kde smyslové poznání zákonů vesmíru a universa již nestačí, otevírá se prostor a cesta k mimo smyslovému poznání. Od vzniku světa se člověk, když neznal řešení, a nebo když neuměl vysvětlit okolní jevy, uchyloval k tomu, co dnes nazýváme mystika nebo esoterika. Hledal vysvětlení v hněvu bohů nebo přírody, osudovosti či působení sil mimo tento svět.

Není proto horší situace pro bytost v tomto vesmíru než to, že nechápe nic o prostředí, které ji obklopuje. Pak jsme svědky toho, jak se lidé obracejí k šílenství náboženských sekt, k drogám, alkoholu, radikalismu, extremismu a úniku do světa snů, fantazie a představ a to i filozofických a mystických. Hledají zde onen pevný bod, který by jim byl oporou stability tohoto světa i v jejich vlastní nestabilní existenci. Hledají oporu a obranu před nepochopením okolních zákonitostí makro a mikro světa. Hledají učitele, mistra a rychlé řešení. Uchylují se k věštcům, jasnovidcům a mistrům všeho možného i nemožného a technikám původně určeným k jinému účelu, aby znova nalezli sebe a smysl své existence i dějů, které je zákonitě v jejich slabosti potkávají.

Místo hlubokého vnoření do samé podstaty života, universa a sebe samých, se noří do ještě větší nestability a nenormality. Pak jsou překvapení, že nejen nenalezli onu ztracenou sílu a stabilitu, ale přišli i o to málo co měli. Tím uzavírají kruh v sobě samých. Tento kruh je kruhem smrti a ne cestou života, radosti a lásky. Proto tento člověk začne hledat ještě silnější podněty a vzniká situace, kdy lidská nevědomost vytvoří stav, kdy se člověk ztrácí v sobě a stáhne se do sebe. Vzniká neklid, nepochopení a agrese, která zákonitě vyústí ve strach a zlo. Bohužel toto je živnou půdou pro výše zmiňované prostředí pseudomistrů, vykladačů nevyložitelného a manipulátorů s fakty i esoterními a mystickými učeními.

Dneska se v oblasti mystiky stalo módní záležitostí hledat příčiny v minulých životech, v karmě nebo tomu, co tak nazýváme. K pochopení inkarnačních jevů a jejich vlivu na člověka, jeho osud a vztahy je třeba nejdříve pochopit samou podstatu vzniku světa a člověka jako jeho nedílné součásti. Bohužel náš svět a lidé jsou netrpěliví, a proto nechtějí marnit čas studiem samé podstaty života, ale chtějí řešení teď a hned. Pokud možno bez větší námahy a investice času a energie. Je to stejně nesmyslné jako by malé dítě chtělo, aby za něj začal chodit nebo se učil číst někdo jiný, protože by ho to zdržovalo od snahy řídit dopravní letadlo.

Není jiné cesty, než hluboké poznaní, pochopení a znovunalezení smyslu existence samého života. Je to cesta znovunalezení sebe sama, lásky k sobě i druhému, hluboké vcítění a poznaní vlastních potřeb i potřeb druhých. Vytvoření stavu, kdy cesta mystiky se stává cestou radosti, normality a síly, nejen pro druhé, ale hlavně pro člověka samého. Je to probuzení ducha a jeho sil, nalezení cesty k duchovní sféře a pomoc těm, kteří z různých důvodů nenacházejí cestu a sílu života. Mystika není jen o aurách, levitaci a mimotělním cestování a dalších dnes tak módních věcech, ale o celoživotní službě pro druhé, nekončícím studiu zákonitostí vesmíru a hledání cest k zdokonalení světa i sebe samého. Je to cesta zdlouhavá a někdy i narážející na nepochopení, výsměch a odmítaní. Je to ale cesta normality, radosti a lásky a ne cesta těch mistrů, co říkají lidem jen to co chtějí slyšet.

Mystika neslouží k tomu, aby se z každého na této cestě stal mistr a zasvěcenec nejvyšší kategorie. Ostatně studium například fyziky ve škole neznamená, že z dotyčného musí být Einstein, stejně tak žák autoškoly se nemusí zákonitě stát pilotem formule jedna, ale může být slušný a ohleduplný řidič. To samé platí pro esoteriku a její žáky. Za dobu více než třiceti let, co se zabývám mystikou jsem potkal na své cestě mnoho lidí a jejich osudy. Období hledání mě přivedlo k různým směrům i těm, co je hlásali. Nakonec ale život se stal tím, kdo rozhodl o životaschopnosti a pravdě. A také se stal v mnoha případech hrobařem líbivých teorií i jejich hlasatelů.

Za dobu, co jsem sám začal učit, jsem potkal mnoho žáků a jejich osudů a mohl si v praxi ověřit, jak je dnes zakořeněn stav spěchu, netrpělivosti a jak velmi obtížně se lidé učí trpělivosti a pokoře ke královskému umění života – mystiky. Jak je nesnadné vyvolat radost a úsměv, který je projevem síly člověka a jeho vnitřního uspořádání. S jakou námahou mění svoje návyky a zlozvyky, ale i radost z každého pokroku a úspěchu na krásné i když nesnadné cestě. Vidím často lidi, kteří přicházejí na mé přednášky a semináře a jsou překvapeni atmosférou, zcela jinou, než by očekávali, nebo kterou poznali na různých tzv. esoterních akcích. Přesto v atmosféře radosti, uvolnění a často i žertování o věcech, které by jinde vytvořily infarktový stav pro mediální pseudomistry se daří uskutečňovat daleko rychleji pokrok na cestě k síle života a nalézání sebe sama. Když se chcete dotknout věčnosti a pochopit ji, musíte nejdříve se dotknout sebe a pochopit kdo jste a to i v těch hlubinách, kam se člověku moc nechce. Kdo nenajde cestu k sobě a neumí vyvolat v sobě radost, odvahu a lásku, nenajde cestu ani k druhému ani k Bohu. A nenajde ani cestu k mystice. Jen bude předstírat jaký už je zasvěcenec, jak už vše zná a není už nic a nikdo co by ho mohlo něco naučit. I takoví lidé mi přicházeli na mé semináře a neuvědomovali si, že místo respektu a uznání budili spíše lítost a v mnoha případech jejich snaha zaujmout a přesvědčit o své vyjímečnosti byl smutný pohled na formu bez obsahu. Věřte, že přiznání nedokonalosti, nebo toho, že něco neznám a nebo se mi něco nepovedlo není slabost, ale projev síly ducha a jeho velikosti. Chcete-li poznat radost z cesty a ochutnat její plody, nebuďte zachmuření. Jednak takový výraz nepatří do mystiky a není projevem lásky, ale naopak vyvolává v druhých strach a nejistotu a následně se stává směšným. A potom je to často vyjádřením toho, že dotyčný nemá sílu a je v trápení. Případně tím maskuje prázdnotu sebe i myšlenek. Rozum je základní hodnota svobody a proto si jej nenechte vzít.

Tento svět není pro vyvolené. Tento svět je pro nás a tak si ho nenechme vzít ani pomatenými politiky ani pomatenými mystiky. Jediný kdo nám v tom může zabránit jsme my, temnota ducha a náš strach. A to je velký přepych, který si nemůžeme dovolit. Už z důvodu, že se na tuto Zemi s velkou pravděpodobností jednou vrátíme.

Jeden moudrý šaman kdysi řekl: „Já vím, že nemohu změnit tento svět, ale udělám vše pro to, aby se změnit mohl“. Já se k jeho myšlence svými skromnými schopnostmi připojuji a Vám přeji mnoho sil, radosti, úsměvu, lásky a odvahy, abyste našli cestu k sobě, k druhým i k tomu, aby tento svět se mohl změnit.

S láskou

 Viktor Gajdoš

1 Comments

Leave Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *