atia academy

Úvod: nejste v tom sami

Pokud čtete tyto řádky, zavítali jste sem buď ze zvědavosti, nebo proto, že se snažíte najít řešení svých problémů. Možná váháte, zda je Váš problém natolik závažný, že potřebujete pomoct. Obrátit se na psychologa, pokud máte trápení nebo nezvládáte sami nějakou životní situaci, případně vám život znepříjemňuji nějaké psychické obtíže, by mělo být stejně samozřejmé, jako navštívit obvodního lékaře čí jiného specialistu, pokud vás trápí vaše tělo, nebo máte pocit, že jste nemocní. Mnozí se snaží řešit své problémy sami, nebo s přáteli. Někdy ze studu, či strachu z reakce svého okolí často skrývají své psychické problémy. Často i ze strachu z reakce svého zaměstnavatele.  Výsledek takové samoléčby,  je většinou nejistý a často i riskantní.

Psychoterapie je také v mnoha případech nezbytným předpokladem léčby psychofarmaky (např. antidepresiva). Psychofarmaka mohou poskytnout výraznou úlevu, ale pro trvalý efekt je nezbytné najít také příčinu potíží. Život nám mnohdy připraví nepříjemné a těžké události, které sami nezvládneme a můžeme je zpracovat a zvládnout jen pomocí psychoterapie.

Velký vliv na tento nedobrý zdravotní stav má současný životní styl, ale paradoxně také různé technické vymoženosti. Ve velkých městech se již nesetkáme s úplnou tmou. Přitom tento fakt narušuje běžné biologické denní rytmy, sekreci různých hormonů, jejichž posunutí může vést ke vzniku duševních obtíží. V České republice se s depresí během svého života setkala téměř třetina obyvatel. Přitom duševních poruch je skutečně hodně a dá se říci, že každá rodina má zkušenosti alespoň s jedním svým členem, který někdy trpěl psychickými obtížemi, ať v raném mládí, nebo v pozdním věku. V roce 2000 přišlo s poruchami nálad k odborníkům kolem 63 tisíc Čechů, o deset let později to bylo o polovinu více. S úzkostmi to dohromady dělá více než 300 tisíc. Depresemi trpí víc ženy než muži. Na vzniku rizika deprese mají vliv finanční problémy, nezaměstnanost, užívání drog a pochopitelně bolestné životní události jako ztráta blízké osoby. Dále, je to únava, stres v práci a málo času na odpočinek. To vše se podepisuje na zhoršujícím se duševním stavu nejen světové, ale i naší populace.  Proto více než 31 % české populace se někdy v průběhu života potýkalo s depresí. Tato duševní porucha se projevuje mimo jiné změněnou náladou bez racionálního základu, což můžou doprovázet bolesti hlavy, zhoršené vidění nebo nekvalitní spánek. Deprese ovlivňuje uvažování, jednání i tělesné funkce nemocného, což se projevuje v jeho každodenním životě. Lidé pak mají tendenci vnímat svět spíše negativně, ztrácí sebevědomí, mívají větší sklon k úzkostem, což vyúsťuje v pocity beznaděje.

Psychoterapie je odborná léčebná metoda využívající rozhovoru a jiných verbálních i neverbálních technik s cílem pozitivně ovlivnit duševní zdraví.  Lidé se rodí se zdroji a schopnostmi být s druhými v uspokojivém kontaktu a vést spokojený život a k tomu také přirozeně směřují. Terapeut předpokládá, že lidé potencionálně mají všechny nezbytné schopnosti, aby vyřešili své problémy nebo čelili svým obtížím. Nicméně někdy lidé uvíznou a potřebují s něčím pomoci. Cílem je umožnit klientovi přímý prožitek a pak pracovat na tom, jak jej může ve svém životě využít. Terapeut aktivně vstupuje do vztahu s klientem, pomáhá mu zřetelněji vidět, v jaké situaci se ocitl, zjistit, jakou roli v ní hraje a experimentovat s hledáním nových řešení a způsobů jak jeho obtížím čelit. Psycholog říká sám za sebe, co si myslí, popisuje, co vidí a co prožívá, sdílí své osobní zkušenosti a povzbuzuje klienta k tomu, aby činil totéž. Terapeut neinstruuje klienta v tom, co má dělat, ale povzbuzuje ho k vytváření vlastních rozhodnutí. Hledat společně příčinu obtíží a co je možné tady a teď udělat jinak. Znamená to tedy, že klientům nedává zaručené rady, které obvykle nefungují, ale naopak podporuje vlastní sebe uzdravující systém klienta. Terapeut pomáhá klientům rozvíjet uvědomování potřeb, životních možností, prožívání atd.

Jak dlouho trvá, než se člověk cítí lépe

Někdy je setkání   pouze krátká zastávka na jeho cestě životem. Pomůže třeba jeden rozhovor, nebo konzultace. Může jít o zorientování se v situaci, ujasnění si, co klient potřebuje. Existují tedy krátkodobé terapie. Většinou se ale jedná o delší časový úsek a je potřeba docházet na terapii několik měsíců, někdy i déle. Je to stejné jako u jiných chronických onemocnění těla.

Tak jako některá zranění vyžadují dlouhou rekonvalescenci, také zranění duše se léčí déle. Pokud například člověk trpí obtížemi od dětství, je nereálné očekávat, že se jich zbaví za týden. Je zapotřebí trpělivosti a odhodlání s tímto stavem něco začít dělat. Duševní zdraví je stejně důležité jako zdraví tělesné. Na konci úspěšné psychoterapie by se člověk měl cítit svobodnější, znát lépe sebe a lépe řídit svůj život. A plněji prožívat vztahy s druhými lidmi.

Jak dlouho trvá než se stav zlepší

Délka závisí na druhu a míře závažnosti problému.  Minimem je jedno sezení za dva týdny. Výsledky se pak obvykle dostavují rychleji. Samozřejmě je třeba i zvážit finanční možnosti. Finanční investice není zanedbatelná, ale jde o investici do spokojeného a plnohodnotného života.

Mlčenlivost a pravidla terapie

Veškeré informace sdělené v terapii i vše, co se v ní odehrává, jsou důvěrné a podléhají mlčenlivosti. Ti, kteří mají zaměstnání například ve státní službě, mají často obavy, že se zaměstnavatel nějakým způsobem o terapii dozví.  Tato obava není na místě a informace o klientovi a průběhu terapie se nikomu, a to ani nejbližším příbuzným nesděluje.

 Upozornění na závěr

Může se stát, že během terapie se na nějaký čas některé obtíže prohloubí. Je to zcela přirozené a je potřeba se i na tuto eventualitu připravit. Je to tím, že se terapeut s klientem dotkne hluboko zasunutých nepříjemných a těžkých témat, což může být a často je i bolestivé. Je to obdobné, jako když lékař musí znovu otevřít a vyčistit špatně zhojenou ránu, aby se mohla definitivně a správně zhojit. Toto je zákonité a proto, je nutné v této fázi vytrvat, i když to není nijak příjemné v tomto období terapie. Uzdravující se organismus má tendenci, krátkodobě demonstrovat zhoršení. Je to fáze, kdy si tvoří protilátky a posiluje imunitu. Ne jinak je to i v psychoterapii.