atia academy

Tibet

Jak už bývá zvykem v naší kulturní oblasti, s udivující pravidelností jsme zasaženi módní vlnou kulturní, filozofické či mystické tradice jiných národů či oblastí. Ať už to bylo období spiritismu, jógy, buddhismu nebo vliv indické, egyptské nebo čínské kultury. V současnosti jsme svědky módní vlny Tibetu. Na jednu stranu je to prospěšné, neboť se tímto pomáhá tibetskému lidu v situaci, ve které se ocitl po invazi Číny v roce 1951. Na druhé straně tato módnost umožnila vznik velkého množství knih a informací nejen o životě a historii Tibetu, ale i mystiky. Jsou to informace jak pravdivé a osvětlující tuto nesmírně zajímavou oblast naší planety, tak ale i knihy a publikace plné nesmyslů, fantazie a zavádějících omylů.

Kdo měl možnost navštívit tuto zemi, tak v prvé řadě musel přehodnotit a často i vymazat z paměti vše, co o Tibetu slyšel nebo četl. Stejně jsem dopadl i já a velmi často se v duchu styděl za to, jak málo o této zemi, která se stala mým osudem, vím. Tibet odolával dlouhá staletí okolnímu světu, turistům a hledačům záhad svojí přirozenou obranou. Tou je odlehlost, nepřístupnost krajiny a její klima a také uzavřenost lidí a určitá nedůvěra ke všemu neznámému včetně cizinců. V neposlední řadě i řeč a abeceda, která je velmi složitá a jen obtížně se hledají slova v našem jazyku. Obtížnost zvyšuje místní jazykové odchylky a gramatika jiná pro mluvený a jiná pro psaný projev.

Tyto podmínky určité nerušenosti umožnily vznik mystické a magické kultuře, kterou lze snad přirovnat pouze k egyptské v době největšího rozkvětu. I když i tady vládne módnost pyramid a jejich záhad nebo literárně zajímavé líčení života a zasvěcování v chrámech. A opět se stalo to, že uniklo hledačům záhad, že centra esoteriky a mystiky byly jinde a zasvěcovací rituály vypadaly jinak.

Ale vraťme se k Tibetu. O Tibetu a jeho lidu dnes panuje přesvědčení, že jsou to mírumilovní vyznavači buddhismu. Ne vždy ale tomu tak bylo. Ostatně Buddhismus není původní ani jediné náboženství. Tibet vedl dlouhá staletí války a časté výpady do Číny i okolních států. A až nástupem a rozšířením buddhismu se Tibeťané stávají těmi mírnými a laskavými lidmi, které dnes známe. Ostatně tato přeměna je něco naprosto nevídaného v dějinách lidstva a je symbolickým obrazem toho, co přinese lidstvu období Vodnářského věku. I o tomto vládne víc zmatek a nesmysly než skutečné informace. Lidé, aniž si to uvědomují, jsou přitahováni Tibetskou kulturou a mystikou, neboť se stává světlem v temnotě lidského ducha na přelomu věků. V dobách před čínskou invazí se celá čtvrtina obyvatelstva zabývala náboženstvím nebo tím, co dnes nazýváme esoterikou. I toto je symbolické pro další vývoj lidstva.

Dnes vnímáme Tibet jako místo mýtické Šambaly, Dalajlámy a neuvěřitelných schopností mnichů, ať už se jedná o umění Tumo, zvuky misek, tajemných běžců lunggompa a dalších pro Evropana nepochopitelných schopností. Někdy je docela zábavné pozorovat ty, co se snaží přenést toto umění do našich krajin. Vznikají neuvěřitelné hudební kreace na téma Tibetské mísy a stejně neuvěřitelné postupy v tzv. tajných naukách Tibetu. Na mnohé jsem se ptal svého mistra Sio Li  a ten zcela fascinovaně poslouchal, co se dokáže vymyslet v Evropě. Snad právě proto jsem začal svým posluchačům na přednáškách a seminářích předávat informace o životě a mystice Tibetu tak, jak jsem měl možnost za patnáct let, co jsem čekal na zasvěcení na mistra Gi Hary poznat. Není to pohled turisty, ale ani znalce Tibetu, ale spíš pohled člověka, který se dívá a snaží pochopit svými omezenými schopnostmi v pokoře k tomuto výjimečnému národu zemi, jeji kulturu a mystiku.

Leave Comment

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *